//... v jeho hlavě, jen na chvíli...//
A pak mu mnohokrát
do ucha zašeptala to svoje merci...
Merci, merci...
Merci beaucoup...
A bylo to sladké a opojné a on to chtěl slyšet...
Ano.
Ale ne od ní...
Jeho prsty na jejích zádech zoufale hledaly prameny vlasů,
co byly tmavé jako noční řeky.
Ale pletly se mu mezi ně
jen jemné sluneční paprsky...
Comentários